Výběr a péče o Japanchina
Výběr a péče o Japanchina
Japani jsou velmi veselí a šťastní malí psi, kteří jsou neustále připraveni si hrát. Jsou to však také psi, kteří se Vám potichoučku usadí do klína nebo se schoulí do křesla a budou si "užívat večerní televize". Jsou přátelští, nadšeně poznávají nové lidi a vůbec oplývají celou řadou krásných charakterových vlastností.
Říká se, že CHIN znamená "JAKO KOČKA" a Japani mají skutečně v sobě něco kočičího, jako např. jak používají své packy k umývání obličeje. V předních packách si také přidržují hračky nebo některý druh své potravy.
Japanům v zimě není nutné oblékat ještě "kabátek". Jejich bohaté osrstění je chrání před zimou. Měli by se však vyhýbat průvanu a pokud zmoknou, měla by se jim po návratu domů vysušit ručníkem srst. Japani nejsou přecitlivělá stvoření vyrůstající ve skleníkových podmínkách a ani bychom s nimi neměli takto nakládat. Pokud při vaší péči o ně používáte selský rozum, odmění se vám mnoha lety potěšení a překrásnou společností.
Rozhodnutí o tom, že bychom si chtěli pořídit štěňátko, se musí stát rozhodnutím celé rodiny. Není to rozhodnutí nijak bezvýznamné a tudíž musí být učiněno po skutečném zvážení všech pro a proti. Pes, jakmile si jej pořídíte, se velmi rychle stane integrální součástí vaší rodiny na mnoho let.
Pokud se rozhodnete pořídit si štěně Japanchina, nemělo by mu být méně než osm týdnů. Mělo by už jíst normální stravu a být odčerveno. Je lépe si štěně převzít až po prvním očkování. I tak ještě budete mít dostatek potešení z výchovy malého "děťátka". Nesmějte se, malé štěňátko Japana je skutečně jako přírůstek malého dítěte do rodiny. Znamená to pravidelný čas na krmení, na hraní, na spánek a na výcvik.
Při kupování štěňátka se snažte pečlivě si zvolit chovatele, od kterého si malého Japánka pořídíte. I on by měl mít zájem dozvědět se co nejvíce o vás, tedy do jakých rukou své štěně prodává. Chovatel by vám měl poskytnout maximum informací jak o štěně pečovat, jak jej krmit a předat vám přesné informace a data, kdy bylo štěně odčerveno a očkováno. Při samotném výběru si dobře rozmyslete, za jakým účelem si pejska pořizujete. Zda pouze jako domácího mazlíčka, či máte zájem o pozdější účast na výstavách. Chovatel vám poté nejlépe poradí. V každém chovu mohou být překrásní jedinci, kteří však plně nesplňují některé požadavky standardu, ale mohou z nich být nádherní společníci a rodinní mazlíčci.
Při samotném výběru štěněte byste měli mít na mysli několik důležitých věcí. Štěňátka Japanchina jsou skutečně okouzlující. Měli by být veselí, skotačiví a mít v sobě určitou vyšší dávku zvědavosti. Neberte si mazlíčka, který se schovává za židli, nechce se k vám přiblížit nebo posedává v koutku a všechny ignoruje - sázejte vždy na extroverty. Hledejte šťastného a zdravého jedince. Měl by mít pevné tělo, ze kterého by neměla vystupovat žebra. Oči by měly být jiskřivé a ocásek by měl být hezky nesen nahoře.
Hledáte-li však svého miláčka, s kterým chcete absolvovat výstavy, kromě výše uvedeného byste měli vybírat štěňátko které má hezké kvadratické tělo, rovné štíhlé přední nohy a bohatě osrstěné rovné zadní nohy, celkově kompaktní tělo s bohatým osrstěním a hrdě nesenou hlavou. Budete chtít, aby měl velké, tmavé oči s charakteristickým výrazem úžasu a solidně velkou hlavu. Měli byste se přesvědčit, že mu nevyčnívá ven jazyk, že má těsný skus případně mírný předkus ale ne tzv. zakřivená ústa. Srst by měla být bohatá, jemná a hedvábná bez jakýchkoliv vln a kudrlinek.
Když si jdete k chovateli vybrat svého budoucího miláčka, měli byste jít sami, případně s někým z vaší rodiny. Neberte si s sebou více lidí jako např. vaše přátele. Ten výběr je plně na vás! Dobří chovatelé vás pořádně vyzpovídají dříve než vám štěně prodají. Buďte rádi, je to důkaz jejich péče a starostlivosti. Budou chtít vědět, zda máte dobře zajištěnou zahrádku, zda je ve vaší rodině nějaké velmi malé dítě a také zda je po většinu dne ve vaší domácnosti někdo doma - štěnátka přece potřebují společnost. Vy se naopak můžete vyptávat na jeho rodiče či sourozence, případně je i chtít vidět. Otce většinou neuvidíte, neboť ten bývá většinou z jiného chovu.
Kromě očkovacího průkazu byste měli dostat i základní písemné informace o tom, jak s vaším štěňátkem především v tomto malém věku "nakládat" včetně jídelníčku, na který je štěně zvyklé a případně i menší dávku této jeho stravy tzv. pro začátek.
Nesnažte se nějak se handrkovat či smlouvat jeho cenu. Solidní chovatel utratí velké množství peněz na dobrý chov při krmení a celkové péči jak o rodiče, tak o štěňátka. Neexistuje "levné štěně" ze skutečně dobrého chovu.
Když si své štěňátko odvážíte, uvědomte si, že tento moment je jeho prvním opuštěním svého "hnízdečka", své matky a sourozenců. Na cestu si vemte raději nějaký starý ručník a noviny pro případ cestovní nevolnosti. Pravděpodobně nejvhodnější doba pro převzetí štěňátka je dopoledne což malému umožní trochu si zvyknout na nové prostředí ještě dříve, než přijde osamělost v noci.
Štěňátko si brzy zvykne na váš zavedený způsob života, ale je pár věcí, na které je třeba dbát když si jej poprvé přivezete domů. Samozřejmě každý bude vzrušený aby děťátko hned viděl, mazlil a laskal se s ním. Ale klid! Nesmíte to přehánět. Váš Japánek s vámi prožije dlouhý čas a na každého se s jeho láskou dostane. Nejdříve ho vezměte do kuchyně. Důvodem je vytváření si jeho prvních asociací. V kuchyních je většinou teplo a vždy je tam cítit něco k jídlu. To by mělo být pro malé štěňátko určitým symbolem pro příjemné uvítání, a mělo by jej přesvědčit, že to pro něho nové místo nakonec může být celkem fajn. Pokud máte doma děti, nenechávejte je prosím se štěnětem osamotě. Je přirozené, že jej budou chtít zvedat a mazlit se s ním, ale stačí větší stisknutí nebo nečekané zavrtění a štěně může nešťastně upadnout na podlahu. Děti se musí nejdříve naučit zvířata respektovat a když je toho dosaženo, není nad šťastnější dítě, které má pejska jako společníka a přítele.
Vaše štěně, stejně tak jako děti, bude vyžadovat hračky na hraní. Naštěstí požadavky štěňat Japana jsou celkem minimální. Malý Japánek si krásně vyhraje s pánskou ponožkou, papírovou ruličkou od toaletního papíru, malým míčkem nebo čímkoliv co se kutálí. Tyto obyčejné předměty vaše štěně pobaví po celé hodiny. U hraček jako jsou medvídci dávejte pozor na očíčka, která by se mohla uvolnit a štěně je může spolknout. Pozor: stará ponožka je přímo ideální hračka, ale pouze v rodinách, kde panuje pořádek. Pokud máte ve zvyku se svlékat a "odhazovat" části svého oblečení různě po místnosti, těžko vaše štěně rozliší co patří vám a co je jeho hračkou!
Snažte se hrát si s vaším štěnětem asi 15 až 20 minut (ne však tak, aby se úplně vyčerpalo) , než půjde večer spát. Kartonová krabice vystlaná dekou a umístěná v kuchyni je pro něho ideální "ložnicí". První noc či několik prvních nocí ve svém novém domově se štěně může cítit osamocené a dá tyto své pocity najevo slabým pláčem. Pokud nechcete, abyste s ním již napořád sdíleli společné lože, snažte se mu vytvořit co nejteplejší a nejpohodlnější pelíšek, ale neberte si ho po prvních nářcích k sobě do postele. Zkuste mu třeba přinést starého, hlasitě tikajícícho budíka, kterého umístěte poblíž jeho pelíšku. Štěně si tak může myslet, že není úplně osamocené a uloží se k spánku.
Japanchin jako plemeno naštěstí nemá v současné době žádné dědičné vady zdravotního charakteru. Japana lze popsat jako zdravého a silného malého psa. Většina se jich ve zdraví a štěstí dožívá běžně deseti a více let. Samozřejmě však každý jednotlivec může jednou onemocnět a potom je třeba navštívit veterináře. Při takovéto návštěvě si dobře ujasněte, jak popsat symptomy, které váš pes má: ztrátu chuti k jídlu, kdy naposledy jedl, zda nepil neobvykle mnoho tekutit, jakou má stolici či zda má nějaké potíže při močení. Jinými slovy prakticky totéž, co by se i vás zeptal lékař při vaší návštěvě ordinace.
PÉČE
Japani, se svoji hedvábnou srstí, jsou jedním z plemen, která vyžadují celkem malou péči o srst. Od šesti týdnů svého věku byste je měli navykat na to, že jsou česáni na stole. Někteří chovatelé v minulosti česali své psy na ručníku na klíně. Při jejich česání na stole je výhodou i to, že si na to zvyknou, což oceníte především později při vaší účasti na výstavách. Štěňata si tak nebudou vytvářet spojení jejich "pobytu" na stole s návštěvou u veterináře, což bývá nejčastější výmluva chovatelů na vystavách, když se jejich miláček nechce v klidu předvést rozhodčím na stole.
Pro běžné česání srsti je nejlepší pravý štětinový kartáč. Je to sice větší investice, ale určitě se vyplatí. Takový kartáč, na rozdíl od kovového, nepotrhá srst ani nevytrhá chomáče chlupů. Dále budete potřebovat dva kovové kartáče - jeden s jemnými zuby a druhý se zuby široko od sebe.
Když se chystáte na česání psa, připravte si všechny nástroje k ruce, včetně dětského pudru, vatových tampónků a destilované vody. Nejdříve pořádně vyčešte srst proti směru růstu . Začněte u ocasu a pokračujte směrem k hlavě. Nezapomeňte na nohy, které vyčesávejte směrem nahoru a pořádně vyčešte za ušima. Pokud někde najdete zacuchanou až slepenou část srsti, je nejlépe ji lehce posypat pudrem, lehce jej prsty vetřít a potom opatrně rozčesat štětinovým kartáčem. Takto se tohoto místa nejlépe a nejšetrněji zbavíte. Pokud to budete chtít rychle rozčesat kartáčem silou, můžete při tom nejen vytrhat větší množství chlupů a vytvořit tak "holé místo" na kožíšku psa, ale též mu tím způsobit nepříjemný zážitek při vytrhávání chlupů.
Poté co ukončíte tuto první část česání, postupně pročesávejte jeho srst ve směru růstu . Na závěr použijte kovový kartáč se zuby široko od sebe na poslední pročesání celého těla a ten s jemnými zuby na srst na nohou a v okolí uší.
UŠI
Prohlédněte vnitřek uší a ujistěte se, že jsou čisté, bez nadměrného mazu či známek nějakého podráždění. Zacuchaná srst za ušima může být způsobena právě tím, že se pes drbe packou za uchem v důsledku toho, že má ucho podrážděné, nebo jej svědí. Pokud máte podezření, že v uších není něco v pořádku, je přece jen lepší se obrátit na veterináře.
OČI
Dodejte svému psu pocit čistoty a s použitím vatových tamponků namočených v destilované vodě mu vyčistěte okolí očí.
ZUBY A PACKY
Zkontrolujte mu zuby. Poté mu zkontrolujte polštářky na packách abyste se ujistili, že mezi nimi nemá zaklíněný nějaký předmět a také, zda nemá přerostlé drápky.
Není nutné Japany vyčesávat denně, ba naopak, mohl by tak ztrácet svoji krásnou srst. Dvakrát týdně bohatě stačí a přitom jim denně otřít oči.
Z publikace "The Complete Japanese Chin" ( Vše o Japan Chinovi )
Autoři : Pamela Cross Stern a Tom Mather
Výběr a překlad : M. Fiřt, Praha
převzato z : http://www.pejsek.cz/pece-a-vychova/charakteristika-plemen?id_clanek=293